S koncem války roku 1945 a vyhnáním německého obyvatelstva z Východní Evropy se stalo město Weiden v severovýchodním Bavorsku sběrnou nádrží pro uprchlíky a vyhnané především ze Slezska a Sudet. Město, které v roce 1939 sčítalo 27.000 obyvatel, se muselo koncem roku 1945 ujmout více jak 12.000 osob, které byly 2. světovou válkou
a jejími následky vykořeněny. Tito lidé přinesli do svého nového domova nejen svou historii a kulturu, ale i řemeslnické
a hospodářské dovednosti.
Významně přispěli k tomu, že se město Weiden vyvinulo
v centrum s více než 40.000 obyvateli. Do roku 1948 bylo postaveno asi jen 300 nových bytů, takže nedostatek bytů byl největším problémem prvních poválečných let.
Až s měnovou reformou byla zahájena výstavba nových bytů
v odpovídajícím objemu. Ve Weidenu tak vznikly celé nové městské čtvrti.